Co na to naši čtenáři?
Jak to vidí ti, pro které naše knížky pečlivě tvoříme – děti a jejich rodiče a průvodci.
Musím vám složit poklonu za knížky! Jsou fakt dobrý. Já měla dost pochybnosti, jestli to bude Majdu (7 let) bavit, témata mě úplně nezaujaly. Ale fakt ji to chytlo a nadchlo. Je spíš pomalejší čtenářka, ještě hláskuje. Knihu Ruka říká si přečetla hned sama a měla velkou radost, že k tomu nikoho nepotřebuje. Koukal jí přes rameno Tobís (4 r.) a ten si to zapamatoval, takže teď taky "čte". Morče přelouskala Majda dneska a už si to zapisuje do čtenářskýho deníku. Takže moc děkuju a těšíme se na další kousky!
Dobrý den, těsto máme hotové. Při tvoření jsme si užili legraci. Jenom při mletí koření jsme přidali jeden krok navíc. Náš mlýnek nezvládl velké kusy koření a tak jsme si pomohli hmoždířem. Těsto se nám myslím povedlo. Vykrajování a pečení přijde na řadu večer. Zítra bude Emča zdobit.
Máme upečeno i nazdobeno. Myslím, že máme letos nejkrásnější perníčky a ještě jsme si užili legraci.
Moc děkujeme za báječně zpracovaný recept. Celé dílko je práce Emči 🍀❤️
Někdo tu má radost! Upřímnou, bezpodmínečnou, radost ze svého vlastního pokroku, úspěchu. Protože čtení otevírá bránu do světa. Po tom, co jsem přinesla knížky domů a Laura začala zvídavě knížky prohlížet, jsem teprve pochopila, co už řada z nás zapomněla, jak málo na začátek stačí. Jak je úžasné mít knihu, která padne do dětských rukou, jak dává smysl se učit na jednoduchých větách, protože ty dávají dohromady celek, význam, utvářejí příběh. Protože v jednoduchosti je síla. A každý malý úspěch vede k úspěchu velkému. Čteme si nejraději v posteli každý večer a přečteme jeden příběh. Tento večer přečetla Laura sama celou knížku, respektive 2 knížky. Od začátku až do konce. Věřím, že i díky rannému seznamování s několika druhy písmen (malé/velké psací i tiskací), pro ni bylo přirozené číst běžný text tak, jak ho najdeme v jakékoliv jiné psané formě. Laura byla nadšená z témat, které ji zajímají, ke kterým má citové pouto (zvířata). O to víc ji knížky zajímaly a snadněji se jí četly. Na první pohled jednoduché knihy v sobě skrývají příběh, mají přesah do každodenního života. Líbí se mi pečlivě vybraná slova, které se pro první čtení nabízí (úroveň 1-4). Oceňuji krásné fotografie, které přesně vystihují text. Moc se těšíme na další knížky a ze srdce děkujeme. Věřím, že knížky budou bavit spoustu dalších dětí. Stojí totiž za to.
Projekt Hurá, čtu! sleduji od jeho počátků a na knížky pro malé čtenáře jsem se moc těšila. Když nám přišly do školky, byla jsem z nich nadšená nejen já, ale také děti, které měly možnost nimi listovat. Ve čtyřech letech jsem je aktivně seznamovala s písmenky a psaním. Díky této předchozí zkušenosti si samy začaly v knížkách číst, a to hned po tom, co se seznámily s obrázky. Oceňuji jednoduchost, propracovanost a propojení s realitou. Tyto knížky mi v dětské knihovničce chyběly.
Knihy jsou pro naši rodinu druhá nejdůležitější část společného času (ta první je pobyt venku). Knihy byly první "hračky" které jsme se synem aktivně používali a dodnes jsou na denním programu hned několikrát. Projekt Hurá, čtu! má za cíl děti podpořit v samostatném čtení a dopřává dětem, díky svým speciálně vytvořeným knihám, pociťovat úspěch ze čtení. Možná tě napadne, že pro batolata knihy nejsou vhodné. NAOPAK. Náš "čtenář" je miluje. Zná již teď texty a společně je při prohlížení doplňujeme. Podle obrázků ví jaký text následuje (text koresponduje s fotografiemi). Jsou akorát do ruky. Krásně se otáčí stránky a nepřekáží hřbet knihy (spirálová vazba). Za mě jsou knihy vhodné klidně od roka. Jsou čisté, snadné a pro děti uchopitelné ve všech směrech.
Milí zakladatelé projektu Hurá, čtu!
Chtěla bych vám poděkovat za úžasné knihy a podělit se s vámi o krátký povánoční příběh. Celou sadu vašich vydaných knih nám letos do třídy nadělil Ježíšek. Nejprve to vypadalo, že knih je opravdu hodně, a že je Ježíšek neměl nadělit všechny najednou. Ale výrazy ve tvářích dětí se měnily hned s prvním listováním. Největší nadšení však vzbudilo vysvětlení označení čtenářské úrovně knih. Okamžitě začala neuvěřitelná výměna a spolupráce mezi dětmi, aby si každý našel knihu, kterou dokáže SÁM, ÚPLNĚ SÁM přečíst.
Odpoledne přicházeli rodiče a děti jim běžely s nadšením ukázat pár stránek přečteného textu nebo i celou knihu. To vše proběhlo v pondělí 3. ledna. Další dny přicházely děti místo pozdravu se slovy: "tak já jdu číst." Dnes je čtvrtek a děti mají přečtenou jednu až čtyři knihy. Nadšení a vnitřní motivace je stále neuvěřitelně vysoká. Jediné o čem děti začínají přemýšlet je, jestli těch knih nakonec nenadělil Ježíšek málo. 😁
Velké díky a přejeme mnoho inspirace pro další knihy na které se už teď velmi těšíme!
Děkuji moc za doporučení knih, které bych asi jinak mému prvňáčkovi nekoupila, protože mi přišly moc primitivní na to, aby je v 6 letech chtělo dítě číst. Opak je pravdou a důkazem je, že dnes ji syn vybral se slovy "mami, tuhle můžu přečíst sám, tam je málo písmenek" a skutečně ji celou sám přečetl. Jsem nadšená