Proč podpořit děti, aby četly už před nástupem do školy?

Odpověď je: okno příležitosti („window of opportunity“).

Mozek dítěte do šesti let se vyvíjí. Nasává, napodobuje, vcucává, hltá. Doslova jako houba. Rychle a efektivně se učí. Nové věci pro něj nejsou problém. Nová slova, nové zvuky, nové tvary, ani nové symboly – třeba i písmena. Fascinují ho!

Je to příležitost. Příležitost učit se snadno, lehce, bez velkého úsilí a hlavně bez námahy. Být vnitřně motivovaný. Učit se z vlastního zájmu. Kdo z nás by se takto lehce nechtěl něco učit?

Okno příležitosti naučit se číst se otevřelo.

Je tedy ideální, když se dítě s písmeny potká už před šestým rokem. Ještě před školou. Když má chuť. Když se zajímá. Když se na písmena samo ptá.

Proč? Protože toto okno příležitostí netrvá věčně. Je to jako kouzlo. Otevře se a zavře.

A zavírá se právě kolem šestého roku. Pak se čtení a jednotlivá písmena také naučíme, ale už musíme zapojit vůli, úsilí, jde nám to mnohem obtížněji a mnohem pomaleji. Okno je zavřené a my teď silou vůle do zavřeného okna něco tlačíme. Někdy to jde, jindy hodně narážíme. Musíme zapojit vnější motivaci. Přidat odměny, nucení… a proč? Kdo kdy vymyslel, že se děti musí učí číst písmenka v 6 nebo 7 letech?

Není to příležitost změnit úhel pohledu? Podívat se na to, jak se učí malé děti?

Objev, že předškolní děti se dokáží spontánně naučit psát a číst, učinila lékařka Maria Montessori již více než před 100 let v Itálii. Zpráva o jejich “zázračných dětech“ obletěla celý svět.  Od té doby se v mnoha školkách po celém světě ověřila platnost jejího objevu. Neurologie potvrdila existenci a význam oken příležitostí v dětském vývoji. 

A co vy? Vidíte v tom příležitost pro vaše nebo jiné děti?

Podpořte děti nabídkou našich knih pro první čtenáře. Nebo prvním čtením na kartičkách.